Jak to celé vzniklo…

Jo, dobře, tahle fotka samozřejmě ještě není z naší cesty, jak by mohla být, když to píšu před cestou, že jo… Je to z předchozí dovolené u rakouského Wolfgangsee, ale je dost dobře možné, že se sem znovu podíváme i s tou půjčenou károu…

No asi takhle, je to celý vlastně docela jednoduchý. Už před nějakým časem (3 roky zpátky?) jsme si říkali, že bychom mohli podniknout nějakou větší cestu, pak se to nějak zkomplikovalo, pak jsme si to znovu říkali v zimě před rokem a půl, ale začal covid. No a teď to tak nějak dopadlo… Zjistil jsem, že toho mám v práci dost (chtěli po mně, abych pracoval!!), nakupila se únava, špatná nálada a takový ty problémy moderního světa, tak jsem myslel, že v práci skončím – místo toho mám “jen” dovolenou přes prázdniny, ať si ještě užijeme, než půjde Emma do školy.

A měsíc z těch dvou se rozhodli udělat něco fakt hustýho. Jenže na nějaký dobrodružství v Asii (s dětma) jsme málo hustý my a válení na pláži v Karibiku přišlo málo hustý nám. Volba tedy padla (Lůca vymyslela, když já v práci nevěděl, kde mi hlava stojí) na trip obytňákem po Evropě.

Přesněji řečeno do Řecka, kde projedeme východní i západní pobřeží.

Pozornější z vás, kteří si alespoň trochu prohlédli fotku mapy v úvodu, už asi zjistili, že Řecko to nakonec nebude, protože v plánování jsme fakt hustý a tak když jsme k tomu sedli den před odjezdem, tak jsme zjistili, že v Řecku je fakt velký vedro a že to asi v autě bez klimatizace nedáme.

Nebudu se dlouze rozepisovat, po důkladném zvážení všech pro a proti (tak důkladném, jak to jen člověk za dvě hodiny večer zvládne udělat) jsme se rozhodli, že hlavním cílem cesty se stane Rumunsko (spíše hory, příroda) a Bulharsko (spíše moře). Po cestě tam to vezmeme přes Maďarsko a cesta zpátky se ještě uvidí…

Tady bych v ideálním světě rád napsal každý den alespoň pár řádek. Nejsem si jistý, jestli to někdo bude číst, ale vlastně to stejně chci psát hlavně pro nás, třeba si to za pár let budeme chtít přečíst a na něco z toho si vzpomenout. No a samozřejmě pro maminky, aby se o nás nebály…

Na závěr alespoň malé pobavení, když už jste dočetli až sem… Taaakovouhle podporu od kamarádů jsme na Facebooku měli!