bockelman Začnu zase od konce. Jsme doma. V tomhle článku mimořádně shrnu dva dny dohromady a to proto, že se vlastně nic moc nedělo. Bohužel.
Jak jsem psal v tom předchozím, po cestě, pondělí jsme měli vyhrazeno na cestu do Česka. Chtěli jsme dojet do Mikulova nějak rozumně a dát si večer nějaký sklípek s degustací a nákupem vína. Tak to se nepodařilo…
Částečně kvůli zdržení na hranicích, ale především kvůli opět ambicioznímu plánu.. Do Mikulova jsme dorazili kolem půl desáté, ale ani kdybychom byli od hodinu rychlejší (optimistický odhad času na hranicích), tak by to stejně nepomohlo – povětšinou zavírali v osm, někde i dřív… Možná kdyby byl víkend, ale pondělí?…
Mysleli jsme, že nakoupíme nějaká vína a přivezeme dárky alespoň z Česka, když jsme nezvládli nic koupit na cestách, ale nemáme vůbec nic. Pokud byste tedy někdo něco čekali, tak radši nečekejte..
Přespali jsme v Zaječí vedle vinohradu a ráno se vydali na zříceninu Divčích hradů. Docela kopec, ale výhled stál za to. Původně jsme mysleli, že dáme aquapark v Pasohlávkách, ale vyhodnotili jsme, že se nám tam nechce, nebylo zas takové vedro a chtěli jsme spíš jetě něco vidět. Dva aquaparky za dovču, myslíme, stačily.
Po sestupu dolu jsme se přesunuli do Moravského krasu k jeskyním. Teda ještě předtím jsme chtěli jít na oběd, ale 15min si nás nikdo u stolu nevšiml, tak jsme se natruc zvedli a šli jsme. Bohužel hladoví…
Macocha (respektive projížďka lodičkou) bohužel nebyla k dispozici (museli bychom objednat před cca 2 týdny), tak jsme šli do druhé největší, Kateřinské. Okruh s průvodkyní na asi 40 minut, hezké a zajímavé. Dozvěděli jsme se (mimo jiné), že jeden milimetr krápníku “roste” 5-15 let. Neskutečný, když vezmu, že tam byly třeba pětimetrový..
No a pak už nezbylo nic jiného, než se vážně vydat k domovu. Dé jednička byla po bulharských a především rumunských cestách nádherná silnice, provoz pohoda, takže jsme někdy kolem půl desáté dorazili.
Do půlnoci jsme vynášeli věci z auta, uklízeli a tak. Myslím, že si ..teď pár dalších dovolených budeme užívat, až budeme vynášet věci “jen” ze Superba…
No a tady naše dobrodruštví končí. Teda snad zdárně skončí zítra, až budeme vracet auto. Vzhledem k tomu, jakými cestami jsme jezdili, kolikrát jsme projižděli nějakým “křovím”, tak je auto po stranách lehce poškrábané. Uvidíme, jak se na to budou tvářit, jestli to někdo bude řešit..
Chtěl jsem poslední den zakončit nějak vtipně, ale za ty poslední dva dny se skutečně nestalo nic, co by stálo za řeč, tak se omlouvám.
Zítra (anebo za pár dní, až se k tomu dokopu) sem dám ještě jeden článek jako shrnutí. Bude to spíš v bodech sepsáno, co se povedlo a co naopak ne, doplním nějaká čísla a snad i zajímavosti – uvidíme, co se mi podaří vymyslet…
Tak vás vítám doma. Asi mi bude chybět četba ke kávě, ale o to víc se těším, až vás uvidím :-). No a ráno se holt budu muset vrátit k sudoku :-).
Taky vás vítáme doma 🙂 a nesmutni, někdy je nuda lepší než “akce” 😉 a věřím, že jste si přivezli spoustu zážitku, které stály i za ty dva dny “nudy” 🙂
P.s. Po D1 jsme jeli a je hezká i bez zážitku na bulharských a rumunských silnicích 😀
Vítejte zpět a děkuji za skvělé 22 denní čtení, bylo to super! 👍👏
Pěkné čtení i fotky. Díky.
Krasa 😋👍
Vsem diky moc za chvalu! 😉
Až teď na dovolené jsme se dostali k přečtení celého vašeho” cestovního deníku”. Je to skutečně velmi dobře a vtipně napsáno. Asi máš talent, který se právě projevil. Moc doufáme, že budete v cestování pokračovat a my bude mít o dalších dovolených co číst.
Moc se nám to líbilo a ty fotky jsou úžasné. Gratulujeme k výborné a zajímavé práci a hlavně k tak báječné dovolené. Mějte moc fajn a krásný zbytek léta H& L