Den 8: Na druhý pokus průchozí jeskyně

DOPLNĚNY FOTKY – Noc v kempu byla překvapivě klidná a ani ráno nás nevzbudil rámus, takže jsme spali do desíti! Rumunského času samozřejmě. Poprvé za dovolenou jsme si nedělali snídani sami a šli na ní do “restaurace” To je samozřejmě hodně nadsazený pojem, ale bylo fajn, že nám někdo udělal omeletu a palačinky. Zato s kafem je to tady fakt marný. Lůca bohužel nahlas pronesla mezinárodní slovo “cappuccino,” takže ochotná pán se hned jal dělat lahodný instantní nápoj z prášku. My s sebou vezeme mokka konvičku, ale dělat to v tom je celkem vopruz..

Kolem dvanácté (senzační efektivita dovolené) jsme vyrazili k jeskyni, kterou nám včera doporučil náš rumunský kamarád. Jak jsem včera popisoval tříkilometrovou cestu od hlavní, tak ta dnešní byla snad ještě horší. Hlavně proto, že byla z větší části do kopce a auto to nedávalo ani na dvojku. O to větší překvapení bylo, když jsme dorazili na místo a tam bylo zaparkovaných třeba třicet aut.

Cesta k jeskyni byla krátká, jen něco pod kilometr, o to výživnější byl terén. Proti nám proudily davy lidí, takže naše taktika s pozdním příjezdem vyšla dokonale. Jeskyně byla super! Délku nedokážu odhadnout, možná 300m, ale celou dobu se lezlo nahoru dolu po kamenech s přitahováním k řetězům, přeskakovala se tekoucí říčka, to celé v příjemně “temné” atmosféře jeskyně. Hlavně to celé zvládnul i Kryštof, byl úplně nadšený a největší problém tak bylo, že chtěl všechno dělat sám a my se o něj teď z nějakého důvodu trochu víc bojíme..

Mrzí mě, že kvůli signálu nejsem schopný nahrát jedinou fotku, jsou fakt hezký. Snad se to zlepší a doženu to později.

Na druhém konci jsme se vykoupali u potoka a po cestě zpět (jde se zase stejnou jeskyní) jsme znovu potkali našeho rumunského známého – tentokrát jsme s ním strávili asi hodinu, kdy nám celou dobu se ženou vymýšleli program na další dny, doporučovali, co musíme vidět, aby to bylo po cestě, zajímavé pro děti atd. Říkali jsme jim, že tu máme v plánu strávit ještě cca týden, ale programu máme (navíc ještě s doporučením od Vlasty) asi na tři.

Pak jsme se přesunuli zpět k “naší” řece z předchozího dne. Vykoupali jsme se, ugrilovali si maso k večeři a klasicky přehodnotili náš plán přesunu – zůstáváme do zítřka. Ale spíš proto, že jsme unavení a líní teď večer někam jezdit. Ráno ale pojedeme, protože nám došly téměř všechny zásoby (hlavně vína) a musíme tak zase navštívit nějaké město s obchodem…

Solný důl (Salina Turda) se nejspíš o den odkládá, po cestě nám totiž byla doporučena další jeskyně, zase jiný typ.. Anebo to třeba zvládneme oboje. Uvidíme…