bockelman DOPLNĚNY FOTKY – Ráno nás dle očekávání čekal nádherný výhled na Balaton, navíc snídani jsme si vynesli na rozhlednu, tak jsme si připadali, jak kdybychom si zaplatili sníďu na předraženym žižkovskym vysílači. Akorát to teda byl tvrdej chleba s paštikou. Ale ten výhled fakt stál za to!
Píšu bohužel na místě, kde není téměř žádný signál. Bude vůbec úspěch, jestli se mi podaří vystavit alespoň text, tak zatím bohužel bez fotek – přidám je zpětně a upravím úvodní slovo “aktualizováno”. (Aktualizace – tak se nepovedlo ani vystavit text..)
Na naše poměry jsme měli docela slušný vypravovací čas a v kombinaci s jenom pár-minutovou cestou jsme jako důsledek našli u jezera překvapivě jednoduše parkovací místo nedaleko vstupu na pláž.
Parkování je obecně zážitek. Neskromně si myslím, že parkovat docela umím, ale tahle sedmimetrová kráva nemá jediný parkovací senzor, zato má na každé straně dvě zrcátka – akorát jsem nepřišel na to, k čemu je to druhé, protože v obou vidím úplně to samé. No každopádně odhad zatím moc nemám, takže potřebuju docela velké místo – to se tady naštěstí povedlo…
Poprvé jsme vytáhli náš nový paddleboard a stálo to za to. Kvalita vody u pláže nás překvapila dost nemile, ale bylo to tím, že na dně byl tmavý písek a hloubka byla kolem půl metru. Když jsme dojeli dál, tak byla voda nádherně čistá a solidně jsme se vyblbli.
Mile mě překvapila Plzeň mezi pivy, neodolal jsem. Naopak kvalita jídla trochu slabší, ale Lůca zkusila něco, co jsme zatím viděli v každém bistru a úplně nás to nelákalo. Je to docela velká ryba, která má jen useknutou hlavu, hodí ji do nějakého těstíčka a do friťáku. Říkali jsme si, že to není úplně jídlo do vedra, ale u Balatonu to jí každý, tak jsme to chtěli taky zkusit. No měli jsme pravdu, nebylo to dobrý…
Po koupání nás čekal přesun do Budapešti – jen něco málo přes hodinku, ale největší výzva bylo úspání Kryštofa. Normálně by samozřejmě usnul během pár minut, ale když víme, že potřebujeme, aby spal, tak jako na potvrou ne a ne usnout. Naštěstí se to povedlo (asi 20min před dojezdem) a my tak mohli naplnit plán večerní prochajdy po městě. Akorát s naším příjezdem začalo pršet, asi na půl hodinky, což se ajorát krásně potkalo – Lůca skočila nakoupit, Kryštof se dospal, vyčistil se vzduch.. Pak jsme se vydali na metro – bohužel ne tu evropskou nejstarší linku, ale i tak je metro moc hezké..
Centrum města je fakt nádherné! Ani jeden jsme tam ještě nebyli, podle fotek jsme věděli, že je na první pohled hodně podobné Praze, ale ta je nádherná taky! Vydupali jsme nahoru k citadele (takovej budapešťskej Petřín) a měli jsme v plánu ještě Hrad, ale už bylo pozdě a Emma, která nespala, to moc nedávala. Dostali jsme tedy nápad, že si vezmeme elektrické koloběžky a vyjedeme tam na nich. Bohužel nejen, že tam byl zákaz vjezdu a tak jsme Hrad neviděli, navíc ale Emma s Lůcou nevychytaly jeden menší drncák a Emma si dala trochu do zubů. To byl konec večera, který jsme sice chtěli zakončit někde v baru (děti se těšily, že půjdou do dospělácký hospody), ale od té doby s Emmou bylo k nevydržení. Na druhou stranu na to vzhledem k únavě měla nárok…
Z P+R parkoviště, kde jsme měli auto, jsme se přesunuli asi 20min, kousek za město, kde jsme našli další senzační místo na přespání. Volnočasový areál přilehlý k chovnému rybníku pro sportovní rybolov, dětské hřiště a venkovní posilovna. Kromě toho taky čistý záchod s umyvadlem a možnost dopuštění pitné vody. Co víc si přát..
Kde jsme spali: 47.5498072N, 19.2121778E
Ahojky cestovatelé,
tak jsem se bála, v jakém skluzu budu se čtením po víkendu a vidím, že mi nic neuteklo :-(. Ne, chápu, že máš dovolenou a nemůžeš pořád zásobovat pracující čtením :-). Hlavně, že se vám líbí a jste spokojení, ale na pokračování se moc těším. Všechny moc zdravím. M
Cao rodinko, nechala jsem si čtení k odpolední kávě a bazenu a zjišťuji, že stále nic. Tak snad zítra k ranní kávě 🙂 jako chápu, ze mate dovolenou, ale nastavil jsi si laťku vysoko. Máš tu natěšené čtenáře a příspěvky nikde 😉 tak doufám, že si užíváte sluníčko a léto a když budeš mít sílu a chuť, tak se poděl o zážitky a neboj, nemusí to být jen o tom, co nevyšlo 😀
Teda takový zájem jsem ani nečekal! Každopádně jak vysvětluju v jednom z dalších textů, tak to není o nedodržení nastavené laťky (tedy mojí lenosti), ale o tom, že tady vůbec není signál. Nevím, kdy jsem naposledy zažil, že prostě není ani jedna čárka, pak někde skočí jedna, ale nepoužitelná pro cokoliv a pořád dokola… Teď jsem vše doposílal, takže k zítřejší kávě máte hned tři články a snad už to bude dál lepší 🙂
Krásná práce a ještě krásnější popis zážitků a okolí. Zranění vám tedy nezávidím, ale věřím že máte dostatek náplastí, abyste vše zachránili 😉 na fotky se těšíme, ale i jen při samotném čtení představivost pracuje 🙂 užijte si další cestu a doufám, že teď máte před sebou zase dny bez bouraček – když v jeskyni nevím, nevím 🙈😜